VODA A JÁ
Ing. Ladislav Nádvorník
bývalý člen představenstva


Pro zhodnocení svého více než desetiletého působení v představenstvu společnosti jsem si dovolil parafrázovat název jedné hodně oblíbené knihy, snad proto , že se částečně mohu ztotožnit s hrdinkou a autorkou Betty Mc Donaldovou, která o vejcích, slepicích a sporáku při své svatbě věděla asi tolik co já o vodě, vodovodech a kanalizaci, před více než deseti lety, kdy jsem se stal členem představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav. Deset let je už doba za kterou se dá bilancovat, proto si dovolím několik vět ryze osobního hodnocení či postřehů z tohoto období.
V době přerodu společnosti ze státního podniku na akciovou společnost jsem byl osloven, abych určitým způsobem zastupoval malé akcionáře - obce ve vedení společnosti. Tento úkol se na první pohled možná nejevil tak závažně, jak se později ukázalo. Je třeba si uvědomit co je, a hlavně o čem vlastně představenstvo takové společnosti, jako jsou mladoboleslavské Vodovody a kanalizace, jedná a rozhoduje. Představenstvo je kolektivní orgán tvořený zprvu čtyřmi, dnes pěti osobami – dva zástupci reprezentují zástupci managementu společnosti, tři zástupci jsou voleni z řad starostů obcí – akcionářů společnosti. Jednání probíhají pravidelně jednou měsíčně záběr řešených problémů je velmi široký. Pro laika (a laikem jsem zcela určitě byl) se v mnoha případech jedná o zcela nové oblasti. Rozhodování je navíc velmi citlivé i proto, že všechny dopady se projevují velmi rychle a týkají se prakticky všech občanů okresu.
Zkuste zvážit, jak se zachováte v případě, že máte na stole záležitost zvýšení vody pro obyvatele? Vždyť jako starosta obce máte zájem, aby lidé měli vodu kvalitní a levnou, jako člen představenstva byste měli mít na zřeteli i ekonomický dopad pro společnost . Je třeba mít dostatek finančních prostředků a rezerv na opravy, modernizaci a bezchybný provoz. Každá koruna se zvažuje a zvažují se i hlediska (třeba politická). Pořekadlo o sezení na dvou (nebo dokonce i třech) židlích se samo nabízí, a rozhodování nebylo vždy jednoduché.
Postupem času se projevilo, že vůle k solidaritě větších sídel s malými obcemi existuje a nejsem si vědom žádného představenstvem přijatého rozhodnutí, jež by záměrně či vědomě znevýhodňovalo malé obce. Oceňuji skutečnost, že díky jednotné ceně mají obyvatelé malých obcí stejnou cenu vody jako města, oceňuji, že odstraňování poruch na mnohdy letitých řadech je prováděno bezodkladně, rychle a lidé dopady poruch pociťují pouze minimálně.
Na přelomu tisíciletí proběhly republikou i okresem záplavy, jaké ani nejstarší pamětníci nezažili. Naše obec bývá záplavami postihována, proto jsem nemohl v plné míře sledovat práci zaměstnanců vodáren, ale s plnou zodpovědností prohlašuji, že mne fascinoval přístup, nasazení a schopnost pracovníků firmy při odstraňování následků potop a to nejen v našem okrese, ale i v místech, která byla postižena daleko horším způsobem. Lidé pracující ve firmě jsou dle mého mínění „srdcaři“, schopni obětovat mnohdy soukromí a svůj volný čas ve prospěch své práce, či spíše svého poslání, a není jejich chybou, že jejich trpělivá, pečlivá a zodpovědná práce po většinu času vlastně ani není vidět. Voda tekoucí z kohoutku a mizící v kanalizaci se stala věcí tak samozřejmou, že si absenci tekoucí vody ani nedovedeme představit. Jsem rád a vděčen za to, že díky možnosti pracovat (byť jen na postu od fyzické práce dosti vzdáleném) a podílet se na činnosti firmy mi bylo umožněno poznat hlouběji obor vodárenství a svým maličkým příspěvkem se spolupodílet na prospěšném díle.
Funkce ve vedení společnosti, dodávající vodu více než 100.000 obyvatel není sprintem, ale během na dlouhou vzdálenost , zpestřeným terénními překážkami – tu nový zákon, či nařízení o jehož logice by se – slovy klasika - dalo s úspěchem pochybovat, ale je třeba jej plnit, tu srážka s podnikatelským rejstříkem či soudem, tu zájemci o odkoupení akcií či hlasovacích práv, kteří svůj zájem na jedné straně zdůvodňují tím, že společnost je ve své podstatě řízena úplně špatně a oni že by to určitě dělali levněji a lépe, na druhé straně mají o společnost zájem proto , že je lepším průměrem v republice a má potenciál do Evropy.
Někdy mi vadí jakési sebepodceňování se v hodnocení domácích firem, jakýsi komplex malosti a nevyspělosti české společnosti jako celku a absence hrdosti na vlastní schopnosti. Vývoj ve společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav mne přesvědčil a dále přesvědčuje, že je možné aby ryze české společnosti fungovaly a rozvíjely se, a dále, že model smíšené společnosti (tedy společnosti, kde akcionáři jsou obce a města, jež se svým zastoupením ve vedení kvalifikovaně podílejí na rozhodování společnosti) je jedna z možností jak zajistit občanům všech obcí a měst dostatečně komfortní a kvalitní služby.
Hrdinka knihy Vejce a já nakonec byla nucena pod náporem pro ni nových zkušeností svůj postoj k životu na farmě přehodnotit, přesto kniha jednoznačně vyznívá optimisticky a pozitivně. Voda v podobě práce v představenstvu společnosti pro mne rovněž byla novou životní zkušeností a zpětně jsem rád, že jsem tuto příležitost dostal . Podílel jsem se na dosavadních deseti letech společnosti, některá rozhodnutí, ke kterým se představenstvo přiklonilo, ovlivní společnost dlouho do budoucnosti, firma se pak podílela na vývoji mne jako člověka. Když v ničem jiném, tak v tom, že dnes plně chápu a ctím základní heslo „Voda je život, chraňme ji“

Na začátek stránky Tisk
© 2008 Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. Veškerá práva vyhrazena!