Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.

Stanovy akciové společnosti

Nacházíte se v sekci:

O SPOLEČNOSTI

Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.
Mladá Boleslav 293 22, Čechova 1151,
IČ 46356983, Firma zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2379, sp. zn. Firm.40987/93

S T A N O V Y
akciové společnosti

vyhotovené v návaznosti na rozhodnutí valné hromady ze dne 5. června 2001 a ze dne 11. června 2002 a Usnesení Městského soudu v Praze č.j. F 79504/2002, rozhodnutí valné hromady ze dne 12.6.2003, rozhodnutí valné hromady ze dne 3.6.2004 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 105240/2004, rozhodnutí valné hromady ze dne 16.6.2005 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 115341/2005, z.č.178/2005 Sb., rozhodnutí valné hromady ze dne 15.6.2006 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 124925/2006, Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 33857/2007, z.č.130/2008 Sb., rozhodnutí valné hromady ze dne 12.6.2008 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 133240/2008, rozhodnutí valné hromady ze dne 11.6.2009 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 116551/2009, 2010 - změna ze zákona, rozhodnutí představenstva ze dne 29.4.2010 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 100446/2010, valné hromady ze dne 9.6.2011, Usnesením MS v Praze č.j. F 150452/2011, Usnesením MS v Praze č.j. F 180973/2011.

Hlava I.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1
Založení, vznik a trvání akciové společnosti

Společnost je založena jako akciová společnost Fondem národního majetku České republiky se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, jako jediným zakladatelem na základě zakladatelské listiny ze dne 3. 12. 1993 ve formě notářského zápisu.
Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku u Krajského obchodního soudu v Praze, v oddíle B, vložce 2379, pod spisovou značkou Firm. 40987/93, ke dni 1. ledna 1994.
Společnost je založena na dobu neurčitou.

Článek 2
Obchodní firma

Obchodní firma společnosti zní:

Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.

Článek 3
Sídlo společnosti
Sídlo společnosti je na adrese:

293 22 Mladá Boleslav, Čechova 1151

Článek 4
Identifikační číslo
Identifikační číslo společnosti je:

46356983

Článek 5
Předmět podnikání (činnosti) společnosti

Předmětem podnikání společnosti je:

Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
Zámečnictví, nástrojařství
Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
Projektová činnost ve výstavbě
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady
Silniční motorová doprava
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Článek 6
Jednání, podepisování jménem společnosti a její zastupování

Jménem společnosti jedná v celém rozsahu jednak celé představenstvo, nebo samostatně předseda představenstva, nebo místopředseda představenstva spolu s kterýmkoliv členem představenstva.
Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k znění obchodní firmy společnosti připojí svůj podpis samostatně předseda představenstva a kterýkoliv člen představenstva, nebo místopředseda představenstva a kterýkoliv člen představenstva.
Společnost může zastupovat zástupce v rozsahu uděleného písemného oprávnění představenstvem.

Hlava II.
ZÁKLADNÍ KAPITÁL A AKCIE SPOLEČNOSTI

Článek 7
Základní kapitál společnosti

1. Základní kapitál společnosti činí 1 313 084 000,- Kč
(slovy: jednamiliardatřistatřináctmilionůosmdesátčtyřitisíckorun českých)
Základní kapitál je splacen.
2. Základní kapitál společnosti ve výši 724 376 000,-Kč byl při vzniku společnosti
splacen jednorázově vkladem zakladatele.

Článek 8
Zvýšení základního kapitálu

O zvýšení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada dle pravidel stanovených těmito stanovami, obecně závaznými právními předpisy a to způsobem, který z nich vyplývá.
Má-li být zvýšení základního kapitálu společnosti provedeno upsáním nových akcií, valná hromada v usnesení stanoví způsob a podmínky jejich upisování i splácení, jakož i postup pro případ, že všechny akcie nebudou upsány s využitím přednostního práva.

Je-li emisní kurs akcií splácen peněžitými vklady, musí být splaceny na zvláštní účet u
banky, který za tím účelem společnost otevře na své jméno.
Je-li emisní kurs akcií splácen nepeněžitými vklady, pak způsob splacení emisního kursu
akcií závisí na předmětu nepeněžitého vkladu. Pokud je nepeněžitým vkladem:

věc movitá, je vklad splacen předáním věci; upisovatel je povinen zabezpečit nabytí vlastnického práva společnosti ke splacenému předmětu vkladu před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
věc nemovitá, musí upisovatel předat společnosti písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem podle § 60 odst. 1 obchodního zákoníku; předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti společnosti je vklad splacen. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem.
u ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu. Je-li nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Je-li nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části. O předání podniku, jeho části nebo dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší společnost a osoba splácející vklad zápis.
Pokud upisovatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho část včas, je povinen zaplatit úroky z prodlení ve výši 25 % ročně. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě 50 dní od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Pokud
vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný.
Při zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti společnost buď vydá nové akcie a bezplatně je rozdělí mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií nebo zvýší jmenovitou hodnotu dosavadních akcií.

Článek 9
Zvýšení základního kapitálu představenstvem

Valná hromada může svým usnesením pověřit představenstvo, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti upisováním akcií, nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila.
Pokud je představenstvo pověřeno rozhodnout o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, musí pověření zvýšit základní kapitál obsahovat i určení, který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce.
Pověření zvýšit základní kapitál je možno udělit nejdéle na dobu pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada, která se usnesla na pověření zvýšit základní kapitál.

Článek 10
Vydání dluhopisů

1. Valná hromada se může usnést, že až do poloviny základního kapitálu společnosti vydá společnost dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií, pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu.

Článek 11
Snížení základního kapitálu

O snížení základního kapitálu společnosti platí článek 8 odst. 1 a 2 stanov obdobně. Základní kapitál společnosti nelze snížit pod jeho zákonem předepsanou částku dva mil. Kč.
Při snižování základního kapitálu, použije společnost ke snížení vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je ve svém majetku.
Nemá-li společnost ve svém majetku vlastní akcie, nebo zatímní listy nebo použití vlastních akcií nebo zatímních listů podle předchozího odstavce nepostačuje ke snížení základního kapitálu, provede se snížení základního kapitálu buď snížením jmenovité hodnoty všech akcií společnosti, nebo vzetím akcií z oběhu a to na základě losování nebo na základě návrhu akcionářů. Podrobná pravidla o snížení základního kapitálu určí valná hromada.

Článek 12
Akcie

Základní kapitál společnosti (článek 7) je rozvržen na:
55 028 akcií znějících na majitele (kmenové na majitele) o jmenovité hodnotě 1000 Kč
1 258 056 ks akcií znějících na jméno (kmenové na jméno) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč s omezenou převoditelností
Akcie na majitele jsou vydány v zaknihované podobě.
Akcie na jméno jsou vydány v listinné podobě. Akcie na jméno jsou jednotlivým akcionářům vydány jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Majitel hromadné listiny má právo na neprodlenou výměnu této akcie (nejpozději do 60 dnů ode dne doručení písemné žádosti) za jinou hromadnou akcii nebo za jednotlivé akcie. Náklady spojené s výměnou akcie hromadné za jiné hromadné akcie nebo jednotlivé cenné papíry nese společnost.

Představenstvo při výměně zajistí očíslování akcií shodné s očíslováním původních akcií a pokud jsou na akciích uvedeny jakékoliv rubopisy, zajistí jejich přepsání na nově vydávané akcie. Akcionář je povinen původní akcie předat společnosti. O převzetí měněné akcie a vydání nových akcií se sepíše předávací protokol.

Při ztrátě, zničení nebo znehodnocení listinné akcie vydá společnost náhradní listinnou akcii. Akcionář má možnost učinit slib odškodnění dle Obchodního zákoníku, v němž se zavazuje, že nahradí příjemci slibu – akciové společnosti – škodu, která vznikne z vydání náhradní listinné akcie nebo z plnění poskytnutého i bez předložení listiny. Slib musí být učiněn písemně. V případě neuzavření slibu společnost musí zničenou, ztracenou nebo jinak znehodnocenou listinnou akcii nechat umořit podle občanského soudního řádu. Náhradní akcii může společnost vydat až po umoření ztracené, zničené nebo jinak znehodnocené listinné akcie.

Článek 13
Omezení převoditelnosti akcií

1. Akcie na jméno, jakož i všechna práva s ní spojená, jsou převoditelné pouze s předchozím souhlasem valné hromady společnosti.
2. Valná hromada společnosti je povinna odmítnout udělení souhlasu k převodu akcie na jméno, jakož i všech práv s ní spojených, v případech, kdy nepůjde o převod mezi:
a) stávajícími akcionáři, držiteli akcií na jméno, nebo
b) stávajícím akcionářem, držitelem akcií na jméno a územním samosprávním celkem (obcí).

Hlava III.
PRÁVNÍ POSTAVENÍ AKCIONÁŘŮ

Článek 14
Práva akcionářů

Práva a povinnosti akcionářů určují právní předpisy, zejména obchodní zákoník, a tyto stanovy.
Akcionář je oprávněn se účastnit valné hromady, hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy, přičemž je povinen se řídit zákonem, schváleným jednacím a hlasovacím řádem valné hromady.
Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada společnosti podle výsledků hospodaření schválila k rozdělení, a na podíl na likvidačním zůstatku.

Hlava IV.
ORGANIZACE SPOLEČNOSTI

Článek 15
Orgány společnosti

Orgány společnosti jsou:

valná hromada
představenstvo
dozorčí rada

Oddíl první
Valná hromada

Článek 16
Postavení a působnost valné hromady

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.
Do působnosti valné hromady náleží:
rozhodnutí o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obch. zákoníku nebo změnu, ke které došlona základě jiných právních skutečností
rozhodnutí o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 210 obch. zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu
rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle § 160 obchodního zákoníku
volba, potvrzení volby, odvolání členů představenstva, dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných zaměstnanci
schválení výroční zprávy včetně řádné, mimořádné, konsolidované, popřípadě v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, jiných vlastních zdrojů nebo o stanovení tantiém, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty, zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku o výsledcích svého hospodaření a o své finanční situaci
rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady
rozhodnutí o kótaci účastnických cenných papírů společnosti podle zvláštního právního předpisu a jejich vyřazení z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu
rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popř. o změně právní formy
schvalování smluv uvedených v § 67a obchodního zákoníku
rozhodnutí o změně formy a druhu akcií a změně práv náležejících jednotlivým akciím s výjimkou případů stanovených v článku 13 těchto stanov
rozhodnutí o zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami
rozhodnutí o změně podnikatelské činnosti společnosti
řešení sporů mezi orgány společnosti
rozhodnutí o převodu infrastrukturního majetku ze společnosti
rozhodnutí o změně bilančních nároků jednotlivých obcí na zdroje vody, vybudované státem
rozhodnutí o změně či zrušení omezené převoditelnosti akcie na jméno, stanoveného těmito stanovami
rozhodnutí o výměně akcie na jméno za akcii na majitele
rozhodnutí o změně či zrušení omezení výkonu hlasovacího práva akcionáře, stanoveného těmito stanovami.

3. Do působnosti valné hromady dále náleží rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon zahrnuje do působnosti valné hromady.

Článek 17
Účast na valné hromadě

Akcionáři jsou oprávněni účastnit se jednání valné hromady společnosti osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu, nebo prostřednictvím zmocněnce. Zástupce právnické osoby odevzdá rovněž výpis z obchodního rejstříku znějící na zastupovanou osobu, případně registrační listinu jiného orgánu, z níž vyplývá, kdo je oprávněn za zastupovanou právnickou osobu zplnomocnění udělit. Zástupce akcionáře
- obce, města, je povinen prokázat své oprávnění k účasti na valné hromadě rozhodnutím zastupitelstva obce, města o delegaci zástupce na valnou hromadu v souladu s ust. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období.
Kromě akcionářů se valné hromady účastní i členové představenstva a členové dozorčí rady a osoby pověřené představenstvem k technickému zabezpečení průběhu valné hromady, jakož i další osoby dle rozhodnutí představenstva.
Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den předcházející konání valné hromady. Rozhodný den k účasti na valné hromadě a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě musí být uvedeny v oznámení o konání valné hromady nebo v pozvánce na valnou hromadu. Představenstvo je povinno si nejpozději do dne konání valné hromady opatřit z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému dni.
Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede se tato skutečnost do listiny přítomných včetně důvodů odmítnutí.

Článek 18
Svolávání valné hromady

Valnou hromadu svolává představenstvo nejpozději do šesti měsíců od posledního dne uplynulého účetního období. Představenstvo je povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání způsobem určeným obchodním zákoníkem a těmito stanovami. Valnou hromadu může také svolat člen představenstva, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a stanovy stanoví povinnost valnou hromadu svolat a nebo představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li zákon jinak. Vyžadují-li to zájmy společnosti a navrhuje-li valné hromadě potřebná opatření, může valnou hromadu svolat také dozorčí rada.

U akcionářů s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo oznámení o konání valné hromady nejméně třicet dnů před konáním valné hromady v Obchodním věstníku a na stránkách elektronického deníku www.valnehromady.cz. V případě ukončení či přerušení elektronického deníku www.valnehromady.cz bude oznámení o konání valné hromady uveřejněno v celostátním deníku Lidové noviny. V případě ukončení či přerušení elektronického deníku www.valnehromady.cz a ukončení či přerušení činnosti celostátního deníku Lidové noviny bude oznámení o konání valné hromady uveřejněno v celostátním deníku Mladá fronta Dnes.
U akcionářů s akciemi na jméno uveřejňuje představenstvo pozvánku tak, že ji odešle všem akcionářům na adresu jejich sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně třicet dnů před konáním valné hromady.
Obsah oznámení a pozvánky se řídí ustanoveními obchodního zákoníku.
Valná hromada se koná zpravidla v místě sídla společnosti.
Mimořádnou valnou hromadu svolává představenstvo za podmínek stanovených zákonem.
Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie nebo zatímní listy, jejichž jmenovitá hodnota představuje alespoň 3 % základního kapitálu, mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí.
Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do čtyřiceti dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Pozvánku na tuto valnou hromadu musí doručit a oznámení uveřejnit nejméně patnáct dnů před jejím konáním způsobem stanoveným stanovami.
Nesvolá-li představenstvo tuto mimořádnou valnou hromadu, rozhodne na žádost akcionáře nebo akcionářů uvedených v odst.7 soud o tom, že je zmocňuje svolat mimořádnou valnou hromadu. Soud může bez návrhu určit předsedu této valné hromady. Pro účely zajištění této valné hromady jsou zmocnění akcionáři oprávněni vyžádat si výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. Pokud takto soud rozhodl, musí pozvánka nebo oznámení obsahovat tento výrok soudu s uvedením soudu, který rozhodnutí vydal a den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

Článek 19
Náhradní valná hromada

1. Není-li valná hromada po uplynutí 1 hodiny od stanoveného začátku jejího jednání usnášeníschopná, svolá představenstvo příp. jiný, kdo valnou hromadu svolává, náhradní valnou hromadu. Náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novou pozvánkou či novým oznámením a to způsobem uvedeným v článku 18 těchto stanov s tím, že lhůta tam uvedená se zkracuje na patnáct dnů. Pozvánka musí být odeslána a oznámení o konání valné hromady uveřejněno nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.
2. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne původní valné hromady, musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na počet hlasů přítomných akcionářů. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, nemusí žádat o nový výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. Nabyvatel akcie je oprávněn prokázat právo účasti na náhradní valné hromadě jinak.

Článek 20
Jednání valné hromady

Valná hromada volí předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů.
Jednání valné hromady zahájí a do zvolení předsedy řídí člen představenstva pověřený představenstvem. Poté valnou hromadu řídí zvolený předseda.
O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis.
Náležitosti listiny přítomných akcionářů i náležitosti, obsahující způsob vyhotovení
a ověření zápisu se řídí příslušnými ustanoveními obecně závazných právních předpisů.

Článek 21
Rozhodování valné hromady

Valná hromada je způsobilá usnášení, jsou-li přítomni, ať už osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci, akcionáři, kteří mají akcie s jmenovitou hodnotou představující více než 50 % základního kapitálu.
O záležitosti, která nebyla uvedena v oznámeném pořadu jednání, může valná hromada rozhodnout pouze tehdy, jsou-li přítomni všichni akcionáři a jednomyslně souhlasí s projednáním této záležitosti.
Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, není-li
k rozhodnutí zapotřebí kvalifikované většiny.
Hlasovací právo akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií, přičemž každých 1000 Kč jmenovité hodnoty akcie představuje jeden hlas.
Výkon hlasovacího práva akcionáře je omezen nejvyšším přípustným počtem hlasů, který činí 30% z celkového počtu hlasů připadajících na vydané akcie společnosti.
Souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů je třeba k rozhodnutí valné hromady o:

a) změně stanov společnosti, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obch. zákoníku nebo změny, ke které došlo na základě jiných právních skutečností
b) zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 210 obch. zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu
c) o snížení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle § 160 obchodního zákoníku

schvalování smluv uvedených v § 67a obchodního zákoníku

e) zrušení společnosti s likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku
Pokud rozhoduje valná hromada o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala, nebo místo nichž byly vydány zatímní listy.

Souhlasu alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie je třeba k rozhodnutí valné hromady o:
změně druhu nebo formy akcií
změně práv spojených s určitým druhem akcií
omezení převoditelnosti akcií na jméno
vyřazení akcií z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu
Souhlasu alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů je třeba k rozhodnutí valné hromady o:

a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů
b) vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií
c) zvýšení základního kapitálu společnosti nepeněžitými vklady
d) schválení ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku
Pokud společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady dle tohoto odstavce 8 i souhlas alespoň tří čtvrtin přítomných akcionářů u každého druhu akcií.

K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.
Mají-li být na valné hromadě podle programu přijata rozhodnutí, jejichž platné přijetí vyžaduje notářský zápis, zajistí svolavatel přítomnost notáře na valné hromadě.
Na valné hromadě se hlasuje hlasovacími lístky a to tak, že nejdříve se hlasuje o návrhu orgánu, který valnou hromadu svolal. V případě, že tento návrh není schválen, hlasuje se o dalších návrzích k předloženému bodu v tom pořadí, jak byly předloženy. Pokud je některý z těchto návrhů schválen, o dalším se již nehlasuje.

Oddíl druhý
Představenstvo

Článek 22
Postavení a působnost představenstva

Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti.
Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami nebo usnesením valné hromady vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.
Představenstvu přísluší zejména:
zabezpečovat obchodní vedení a provozní záležitosti společnosti
zabezpečovat zaměstnavatelská práva
svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat
vykonávat usnesení, případně jiné rozhodnutí valné hromady
rozhodovat o kapitálových účastech v jiných obchodních společnostech
schvalovat finanční a investiční plán společnosti
rozhodovat o použití rezervního fondu
zabezpečovat řádné vedení účetnictví a předepsané evidence společnosti
zabezpečovat ověření řádné, mimořádné, konsolidované, popřípadě mezitímní účetní závěrky auditorem
volit a odvolávat ředitele společnosti, stanovit jeho působnost, dohlížet na jeho činnost podle stanov
udělovat oprávnění k zastupování společnosti
schvalovat organizační řád
rozhodovat o nabývání nebo zcizování majetku, nepřesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období 10% základního kapitálu společnosti; bude-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku přesahovat 10% základního kapitálu společnosti, vyžaduje se k rozhodnutí představenstva předchozí souhlas dozorčí rady
předkládat valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku
předkládat valné hromadě roční zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku
zvyšovat základní kapitál společnosti dle čl. 9 těchto stanov

Článek 23
Složení, ustanovení a funkční období představenstva

Představenstvo společnosti má 5 členů.
Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Členství
v představenstvu je nezastupitelné.
Funkční období člena představenstva je čtyřleté. Opětovná volba člena představenstva je možná.
Člen představenstva může z této funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným představenstvu. Výkon jeho funkce skončí, kdy jeho odstoupení projednalo, nebo mělo projednat představenstvo. Pokud člen představenstva zemře, vzdá se funkce, nebo je odvolán, může představenstvo, u kterého počet členů volených valnou hromadou neklesl pod polovinu, jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady.
Namísto jmenovaného člena představenstva zvolí nejbližší valná hromada nového člena.
Představenstvo volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

Článek 24
Svolávání zasedání představenstva

Představenstvo zasedá kdykoliv to vyžadují zájmy společnosti, nejméně jednou za tři měsíce.
Zasedání představenstva svolává jeho předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům představenstva doručena nejméně sedm dní před zasedáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze jeho zasedání svolat i telefonicky, faxem či elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti.
V pozvánce, která se týká svolání představenstva z důvodu zvýšení základního kapitálu společnosti představenstvem se uvedou náležitosti stanovené zákonem v pozvánce pro svolání valné hromady.
Předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda, je povinen svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to některý z členů představenstva, nebo dozorčí rady, pokud současně uvedou důvod jeho svolání.
Zasedání představenstva se koná zpravidla v sídle společnosti.
Jednání představenstva se může zúčastnit člen dozorčí rady, jestliže o to dozorčí rada požádá.

Článek 25
Zasedání představenstva

Zasedání představenstva řídí jeho předseda. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání místopředseda.
O průběhu zasedání představenstva a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje představenstvem určený zapisovatel a předsedající. V zápise z představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva, nebo se zdrželi hlasování.
Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva nese společnost.

Článek 26
Rozhodování představenstva

Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
K přijetí usnesení ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů představenstva. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
K usnesení o zvýšení základního kapitálu je potřeba souhlasu alespoň tříčtvrtinové většiny přítomných členů představenstva. O uvedeném usnesení se pořizuje notářský zápis.
Pokud představenstvo rozhoduje o otázkách týkajících se členů představenstva, zejména pak při volbě a odvolání předsedy, místopředsedy představenstva společnosti ap., dotyčná osoba nehlasuje.

Článek 27
Rozhodování představenstva mimo zasedání

V nutných případech, které nestrpí odkladu, může představenstvo učinit rozhodnutí
i mimo zasedání.
Usnesení učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího zasedání představenstva.
Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajišťuje předseda představenstva v případě jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva.

Oddíl třetí
Dozorčí rada

Článek 28
Postavení a působnost dozorčí rady

Dozorčí rada je orgánem společnosti, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Vyžadují-li to zájmy společnosti a navrhuje-li valné hromadě potřebná opatření, může valnou hromadu svolat také dozorčí rada.
Dozorčí rada kontroluje a ověřuje postupy ve věcech společnosti a je oprávněna kdykoliv nahlížet do účetních dokladů, spisů a záznamů, týkajících se činnosti společnosti a zjišťovat stav hospodaření společnosti. Přitom kontroluje a valné hromadě předkládá závěry a doporučení, týkající se zejména:
plnění úkolů uložených valnou hromadou představenstvu
dodržování stanov společnosti a právních předpisů v činnosti společnosti
hospodářské a finanční činnosti společnosti, účetnictví, dokladů, účtů, stavu majetku společnosti, jejích závazků a pohledávek.
Dozorčí rada je povinna přezkoumat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě.

Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy
a jinými orgány proti členu představenstva.

Dozorčí rada uděluje předchozí souhlas k nabytí nebo zcizení majetku, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období 10% základního kapitálu společnosti.

Článek 29
Složení, ustavení a funkční období dozorčí rady

Dozorčí rada společnosti má 9 členů.
Šest členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, tři členy volí a odvolávají zaměstnanci společnosti podle volebního řádu. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a která splňuje další zákonné podmínky pro výkon této funkce, která nesmí současně být členem představenstva, prokuristou, nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.
Funkční období člena dozorčí rady je čtyřleté. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.
Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě. Výkon jeho funkce skončí dnem, kdy jeho odstoupení projednala, nebo měla projednat, dozorčí rada. Pokud člen dozorčí rady volený valnou hromadou zemře, vzdá se funkce nebo je odvolán, může dozorčí rada, u které počet členů volených valnou hromadou neklesl pod polovinu, jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Je-li mezi takto odstupujícími členy člen zvolený zaměstnanci, zvolí nového člena dozorčí rady bez zbytečného odkladu zaměstnanci společnosti.
Namísto jmenovaného člena dozorčí rady zvolí valná hromada nového člena.
Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu dozorčí rady.

Článek 30
Svolávání dozorčí rady

Dozorčí rada zasedá kdykoliv to vyžadují zájmy společnosti, nejméně jednou za tři měsíce.
Zasedání dozorčí rady svolává její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům dozorčí rady doručena nejméně sedm dní před zasedáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze její zasedání svolat
i telefonicky, faxem či elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti.
Předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda, je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady, představenstva nebo písemně akcionář, nebo akcionáři, kteří drží úhrnně akcie v hodnotě minimálně 10 % základního kapitálu.

4. Zasedání dozorčí rady se koná zpravidla v sídle společnosti.
5. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.

Článek 31
Zasedání dozorčí rady

Zasedání dozorčí rady řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda.
O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje dozorčí radou určený zapisovatel a předsedající. V zápise z dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeni členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením dozorčí rady, nebo se zdrželi hlasování.
Náklady spojené se zasedáními i s další činností dozorčí rady nese společnost.

Článek 32
Rozhodování dozorčí rady

Dozorčí rada je způsobilá rozhodovat, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech, nikoliv jen přítomných členů dozorčí rady. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
Při volbě a odvolání předsedy, místopředsedy dozorčí rady dotyčná osoba nehlasuje.

Článek 33
Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání

V nutných případech, které nestrpí odkladu, může dozorčí rada učinit rozhodnutí
i mimo zasedání.
Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání dozorčí rady.
Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání dozorčí rady zajišťuje předseda dozorčí rady, v jeho nepřítomnosti místopředseda dozorčí rady.

Oddíl čtvrtý
Společná ustanovení o představenstvu a dozorčí radě

Článek 34
Zákaz konkurence

Pro členy představenstva a dozorčí rady platí zákaz konkurence i další povinnosti stanovené zákonem.

Článek 35
Odměny

O odměňování členů představenstva a dozorčí rady rozhoduje valná hromada.
Představenstvo předkládá valné hromadě způsob odměňování členů představenstva
a dozorčí rady.

Oddíl pátý
Vnitřní organizace společnosti

Článek 36
Organizační řád

V podrobnostech upraví vnitřní organizaci společnosti její organizační řád.
Organizační řád vydává představenstvo společnosti.

Hlava V.
HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Článek 37
Účetní období

Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok.

Článek 38
Účetnictví společnosti

Akciová společnost vede předepsaným způsobem a v souladu s právními předpisy účetnictví. Za řádné vedení účetnictví zodpovídá představenstvo společnosti, které zabezpečuje ověření řádné, mimořádné a konsolidované popřípadě i mezitímní účetní závěrky za účetní období auditorem.

Sestavení řádné, mimořádné a konsolidované, popřípadě i mezitímní účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku, včetně stanovení výše a způsobu vyplácení dividend a tantiém, popřípadě návrh na způsob krytí ztrát společnosti zajišťuje představenstvo. Sestavenou řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku ověřenou auditorem předloží představenstvo spolu s uvedenými návrhy dozorčí radě k přezkoumání. Ověřenou řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku pak představenstvo předloží ke schválení valné hromadě.

Článek 39
Rozdělování zisku společnosti

O rozdělení zisku společnosti dosaženého v obchodním roce po splnění povinností podle obecně závazných právních předpisů rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

Článek 40
Tantiémy

Člen představenstva a dozorčí rady má právo na podíl na zisku společnosti (tantiémy), který valná hromada schválila k rozdělení podle výsledků hospodaření.
Tantiémy přísluší za podmínek, že budou splněny daňové povinnosti společnosti, příděly do fondů ve smyslu stanov a obecně závazných předpisů.

Článek 41
Dividendy

Akcionář má právo na podíl na zisku (dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení podle výsledků hospodaření.
Rozhodným dnem pro nárok na dividendu je rozhodný den pro právo účasti na valné hromadě, která schválí roční uzávěrku a rozhodne o rozdělení zisku.
Tantiémy a dividendy jsou splatné v termínu, který určí valná hromada.

Článek 42
Způsob úhrady ztráty

Případné ztráty společnosti budou kryty především z rezervního fondu společnosti, popřípadě snížením základního kapitálu společnosti.

O způsobu krytí ztrát snížením základního kapitálu rozhoduje valná hromada,
o ostatních způsobech krytí ztrát rozhoduje představenstvo po předchozím vyjádření dozorčí rady.

Článek 43
Rezervní fond

Společnost vytváří rezervní fond v době a ve výši určené stanovami a obchodním zákoníkem.
Při vzniku společnosti byl vytvořen rezervní fond výši 72 438 000-, Kč ( slovy: sedmdesátdvamiliónyčtyřistatřicetosm tisíc korun českých). Rezervní fond se doplňuje
z čistého zisku ve výši minimálně 5 % čistého zisku za uplynulý obchodní rok a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % základního kapitálu.
O konkrétním použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo společnosti po předchozím projednání v dozorčí radě.
Vykáže-li společnost vlastní akcie nebo zatímní listy v rozvaze, musí vytvořit zvláštní rezervní fond ve stejné výši. Tento zvláštní rezervní fond zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie nebo zatímní listy zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. Jiným způsobem tento rezervní fond využít nelze.
Na vytvoření nebo doplnění rezervního fondu pro účely uvedené v odstavci 4 může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může společnost použít podle svého uvážení.

Článek 44
Vytváření dalších fondů

Společnost zřizuje sociální, stimulační a rozvojový fond a případně další fondy. Návrh na jejich tvorbu a pravidla čerpání stanoví představenstvo.

Hlava VI.
ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI

Článek 45
Zrušení společnosti

O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

Článek 46
Zánik společnosti

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

Hlava VII.
Společná, závěrečná a přechodná ustanovení

Článek 47
Oznamování

Skutečnosti, které je společnost povinna zveřejnit podle obecně závazných právních předpisů a stanov, zveřejňuje společnost vObchodním věstníku.
Skutečnosti, které je společnost povinna uveřejnit podle obecně závazných právních předpisů a stanov, uveřejňuje společnost způsobem specifikovaným v článku 18 odst. 2. a odst. 3. stanov této společnosti.

Článek 48
Právní poměry společnosti a řešení sporů

Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov společnosti a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti, včetně vztahů z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnanců společnosti, se řídí obecně závaznými právními předpisy.
Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve společnosti, budou řešeny smírnou cestou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání
a rozhodnutí příslušný soud, a to, nevylučují-li to ustanovení obecně závazných procesněprávních předpisů, podle sídla společnosti.

Článek 49
Změny stanov a jejich účinnost

O změnách stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem, rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po projednání v dozorčí radě.
Pokud společnost rozhoduje o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy nebo druhu akcií, nebo omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, pokud z rozhodnutí valné hromady nebo ze zákona nevyplývá, že nabývají účinnosti později.

Článek 50
Výkladové ustanovení

V případě, že některé ustanovení stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo - není-li takového ustanovení právního předpisu - způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.

Článek 51
Závěrečná ustanovení

1. Stanovy jsou uloženy u společnosti a jsou k dispozici každému akcionáři na požádání k nahlédnutí v sídle společnosti.
2. Toto znění stanov bylo vyhotoveno v návaznosti na rozhodnutí valné hromady ze dne 5.června 2001 a ze dne 11. června 2002, Usnesení Městského soudu v Praze č.j. F 79504/2002, rozhodnutí valné hromady ze dne 12.6.2003, rozhodnutí valné hromady ze dne 3.6.2004 o zvýšení základního kapitálu společnosti a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 105240/2004, rozhodnutí valné hromady ze dne 16.6.2005 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 115341/2005, z.č.178/2005 Sb., rozhodnutí valné hromady ze dne 15.6.2006 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 124925/2006. Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 33857/2007, z.č.130/2008 Sb., rozhodnutí valné hromady ze dne 12.6.2008 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 133240/2008, rozhodnutí valné hromady ze dne 11.6.2009 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze,č.j. F 116551/2009,2010 – změna ze zákona, rozhodnutím představenstva ze dne 29.4.2010 o zvýšení základního kapitálu a Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. F 100446/2010, rozhodnutí valné hromady ze dne 9.6.2011, Usnesením MS v Praze č.j. F 150452/2011, Usnesením MS v Praze č.j. F 180973/2011.